11.kapitola
Arizona byla přesně tak holý a horký stát, jak si Elena představovala. Mířili s Damonem přímo k
Juniper Resort a Elena byla skleslá, i když nikoliv překvapená, protože Matt se ještě nepřihlásil.
„Dostat se sem mu nemohlo trvat déle než nám,“ řekla, jakmile se dostali ke svým pokojům. „Pokud – ch, panebože, Damone! Pokud ho Šiniči nějak nechytil!“
Damon si sedl na postel a zasmušile Elenu pozoroval. „Doufal jsem, že ti to nebudu muset říct – že ten blb bude mít alespoň dost slušnosti, aby ti to řekl sám. Sledoval jsem jeho auru od té doby, co od nás odešel. A trvale se od nás vzdaluje – směrem k Fell's Church.
Někdy člověku chvíli tvá, než mu špatné zprávy opravdu dojdou.
„Chceš říct,“ zeptala se Elena. „že se tady vůbec neukáže ?“
„Chci říct, že vzdušnou čarou to z místa, kde jsme sehnali auta, so de Fell's Church nebyla nijak daleko. A on tím směrem zamířil. A nevrátil se.“
„Ale proč ?“ dožadovala se Elena odpovědi, jako by snad logika nějak mohla vyvrátit fakta. „Proč by jel pryč a opustil mě ? A hlavně, proč by se vracel do Fell's Church, kde ho hledají ?“
„Pokud jde o to, proč odešel: myslím, že získal nesprávnou představu o tom, jak to mezi tebou a mnou – nebo možná správnou představu, ale trochu předčasně... “ Damon na Elenu zdvihl tázavě obočí a ona po něm hodila polštář. „... a tak se rozhodl dopřát nám trochu soukromí. A co se týče Fell's Church... “ Damon pokrčil rameny. „Podívej, ty toho kluka znáš delší dobu než já. Ale dokonce i já poznám, že je to rytířský typ, hotovej Galahad. Rytíř parfait gentil, sans peur rt sans reproche. *dokonalých způsobů, bez bázně a hany.+ Kdybych měl hádat, řekl bych, že se vydal čelit Carolininým obiněním.“
„Ale ne,“ zaúpěla Elena a přešla ke dveřím, protože se ozvalo zaklepání. „Ne po tom, co jsem mu řekla, a já jsem mu řekla... “
„Ale ano,“ opáčil Damon a lehce se schoulil do sebe. „Dokonce i s tvými moudrými radami v uších... “
Dveře se otevřely. Za nimi stála Bonnie. Bonnie se svou malou postavou, kudrnatými zrzavými vlasy a velkýma oduševnělýma hnědýma očima. Elena, která nebyla schopná uvěřit vlastním očím a ještě nedokončila debatu s Damonem, jí zavřela dveře před nosem.
„Matta tam zlynčují,“ téměř vykřikla a jen matně si uvědomovala, že někdo klepe.
Damon se napřímil. Když míjel Elenu cestou ke dveřím, podotkl: „Myslím, že by sis radši měla sednou,“ a pak ji usadil na židli a přidržel ji tam, dokud nepřestala vstávat.
Pak otevřel dveře.
Tentokrát klepala Meredith. Vysoká a pružná postava, vlasy splývající v tmavých vlnách kolem ramen. Vyzařovalo z ní odhodlání klepat dál, i když už se dveře otevřely. Eleně to konečně
došlo – nedokázala ignorovat víc než jednu osobu najednou.
To je Meredith. A Bonnie. V Sedoně v Arizoně!
Elena vyletěla ze židle, kam ji Damon usadil, divoce Meredith objala a nesouvisle vykřikovala: „Vy jste přišly! Vy jste přišly! Vy jste věděly, že vám nemůžu zavolat, takže jste přišly!“
Bonnie je obešla a zašeptala Damonovi: „Už zase líbá každého na potkání ?“
Damon odpověděl: „Bohužel ne. Ale připrav se na umačkání k smrti.“
Elena se k němu obrátila. „Já jsem to slyšela! Ach, Bonnie! Já prostě nemůžu uvěřit, že vy dvě jste opravdu tady. Tolik jsem si s vámi chtěla promluvit!“
Mezitím už objímala Bonnii a Bonnie objímala ji a Meredith je objímala obě dvě. Zároveň si předávaly nenápadné dívčí signály – zvednuté obočí tu, lehké přikývnutí tam, zamračení a pokrčení rameny zakončené povzdechem...
Damon o tom nevěděl, ale právě byl obviněn, souzen, osvobozen a znovu uveden do funkce – s unesením, že v budoucnu bude zapotřebí zvýšit dohled.
Elena to vykřikla první. „Musely jste se potkat s Mattem – to on vám musel říct o tomhle místě.“
„Přesně tak. A pak prodal prius a my jsme se během pár minut sbalily a koupily letenky a pak jsme čekaly – nechtěly jsme vás minout!“ vysypala ze sebe Bonnie bez dechu.
„Předpokládám, že to jsou asi dva dny od chvíle, kdy jste si sem zamluvily letenku,“ prohlásil Damon unaveně s pohledem upřeným do stropu a loktem šťouchl do Eleniny židle.
„Tak počkej..., “ začala Bonnie, ale Meredith ji rezolutně přerušila. „Ano, jsou. Proč ? Znamená to pro vás něco ?“
„Snažily jsme se trochu zmást nepřítele,“ odpověděl Damon. „Ale jak to tak vypadá, už je to asi jedno.“
To je pravda pomyslela si Elena, protože Šiniči může nahlédnout do tvého mozku, kdykoliv si vzpomene, a pokusit se ti ukrást vzpomínky a jediné, co můžeš udělat, je snažit se mu vzdorovat.
„Ale znamená to, že Elena a já musíme hned vyrazit.“ pokračoval Damon. „Nejdřív musím vyřídit jednu pochůzku. Elena by si měla sbalit. Vem si toho co nejmíň, jenom absolutně nezbytné věci – ale vezmi jídlo na dva až tři dny.“
„Řekl jsi ... vyrazit hned ?“ vydechla Bonnie a pak se prudce svezla na podlahu.
„Je to logické, vždyť jsme už přišly o moment překvapení,“ odpověděl Damon.
„Nedokážu uvěřit, že vy dvě jste se se mnou přišly rozloučit, zatímco Matt dohlíží na město,“ prohlásila Elena. „To je tak milé.“ zářivě se usmívala, zatímco v duchu dodala: A tak hloupé!
„No... “
„No, já si musím vyřídit tu pochůzku,“ oznámil Damon, zamával, aniž se otočil, a dodal: „Domluvme se, že odsud odejdeme za půl hodiny.“
„To je škrt,“ postěžovala si Bonnie, když se za ním bezpečně zavřely dveře. „To nám zbude jen pár minut na povídání, než vyrazíme.“
„Dokážu si sbalit za míň než pět minut,“ zamumlala Elena smutně a pak jí teprve došlo, co Bonnie řekla. „Než vyrazíme ?“
„Já si nemůžu sbalit jenom nezbytnosti,“ tiše se bouřila Meredith. „Nemůžu si všechno ukládat do mobilu, když nemám ponětí, kdy si budu moct příště dobít baterii. Mám plný kufr papíru!“
Elena nervózně jezdila očima z jedné na druhou. „Hm... jsem si dost jistá, že já jsem ta, kdo se tu má balit,“ ozvala se. „Protože jedině já se chystám na cestu... je to tak ?“ Další přejíždění pohledem po kamarádkách.
„Copak tě můžeme nechat jít do nějakého úplně jiného vesmíru samotnou ?“ prohlásila Bonnie. „Potřebuješ nás!“
„Ne do jiného vesmíre; jenom do jiné dimenze,“ opravila ji Meredith. „Ale jinak souhlasím.“
„Ale – já vím nemůžu dovolit, abyste šly se mnou!“
„Samozřejmě, že nemůžeš. Já jsem starší než ty,“ podotkla Meredith. „Nemůžeš mi nic 'dovolovat'. Ale pravda je, že máme poslání. Chceme najít hvězdné perly Šiničiho a Misao, jestli to dokážeme. Kdybychom to zvládly, myslíme, že bychom mohly okamžitě zastavit většinu toho, co se děje ve Fell's Church.“
„Hvězdné perly ?“ zeptala se Elena rozpačitě, přestože někde v hlubinách její mysli volala tato dvě slova nějaký nejasný obraz.
„Vysvětlím ti to později.“
Elena vrtěla hlavou. „Ale – nechaly jste Matta, aby se sám vypořádal s veškerými
nadpřirozenými záležitostmi, které se tam dějí ? Když je uprchlík a skrývá se před policií ?“
„Eleno, dokonce i policie se teď ve Fell's Church bojí – a upřímně řečeno, pokud ho dají do vazby v Ridgemontu, mohlo by to pro něho být to nejbezpečnější místo. Ale oni to neudělají. On spolupracuje s paní Flowersovou. Jde jim to spolu dobře; jsou výborný tým.“ Meredith se zarazila, aby se mohla nadechnout, a zdálo se, že zvažuje, jakým způsobem říct další větu.
Bonnie ji pronesla za ni hodně tichým hlasem: „A já jsem jim nebyla k ničemu, Eleno. Já jsem... no, začala jsem být hysterická a viděla a slyšela jsem věci, které tam nebyly – nebo jsem si je alespoň představovala a možná jsem je přiměla, aby se uskutečnily. Děsila jsem sama sebe k smrti a myslím, že jsem fakt ohrožovala lidi. Matt je dost praktický, než aby se takhle choval.“ Otřela si oči. „Já vím, že Temná dimenze je vážně příšerná, ale alespoň tam nebudu vystavovat nebezpečí domy plné nevinných lidí.“
Meredith přikývla. „Všechno se to... obracelo k horšímu, když u toho byla Bonnie. I kdybychom nejely s tebou, musela bych ji odvézt pryč. Nechci být moc teatrální, ale jsem přesvědčená, že tamější démoni po ní jdou. A protože Stefan je pryč, je Damon jediný, kdo ji před nimi dokáže ochránit. Nebo bys jí možná mohla pomoct ty, Eleno ?“
Meredith... a takhle teatrální ? Ale Elena viděla, jak se Meredithina pleť jemně chvěje a kudrny na Bonniině čele jsou vlhké od tenký vrstvy potu.
Meredith se dotkla Elenina zápěstí. „Nejde o to, že bychom se prostě vypařily bez omluvenky nebo tak. Z Fell's Churhc se teď stala válečná zóna, to je pravda – ale nenechaly jsme tam Matta bez spojenců. Třeba doktorka Alpertová – výborně jí to myslí – je to nejlepší venkovská lékařka v okolí a možná dokáže některé lidi přesvědčit, že Šiniči a malachové jsou skuteční. A kromě toho se do věci vložili rodiče. Rodiče, psychiatři a novináři. A kvůli nim je téměř
nemožná pracovat otevřeně. Matt není v nevýhodě.“
„Ale... už za pouhý týden... “
„Podívej se na nedělní noviny z tohohle týdne.“
Elena si vzala od Meredith Ridgemont Times. Byly to noviny s největším nákladem v oblasti Fell's Church. Hlavní titulek hlásal:
POSEDLOST V JEDNADVACÁTÉM STOLETÍ ?
Pod nápisem byla spousta řádků šedým písmem, ale to, co opravdu poutalo pozornost, byla fotografie trojstranného boje mezi děvčaty a všechny zjevně prožívaly jakýsi záchvat a kroutily se v pozicích naprosto nepřirozených pro lidské tělo. Výrazy dvou dívek vyjadřovaly prostě bolest a hrůzu, ale z výrazu té třetí Elenu zamrazilo do morku kostí. Tělo měla tak nahrbené, že její tvář byla obrácená vzhůru nohama a dívala se přímo do objektivu s vyceněnými zuby. Její oči – nedalo se to říct jinak – byly oči démona. Nežhnuly rudě. Všechno bylo
vepsáno v jejím výrazu. Elen předtím nikdy neviděla oči, ze kterých by jí bylo špatně od žaludku.
Bonnie tiše řekla: „Stává se ti, že někdy tak jakoby vykolejíš a máš pocit, že vnímáš celý vesmír ?“
„Od té doby, co poznala Stefana, neustále,“ podotkla Meredith. „Bez urážky, Eleno. Ale chci říct, že tohle všechno se přihodilo během pouhých pár dnů; od okamžiku, kdy se dospělí, kteří vědí, že se něco doopravdy děje, dali dohromady.“
Meredith si povzdechla s prsty s dokonale upravenými nehty si prohrála vlasy. „Ty dívky potkalo to, co Bonnie nazývá posedlostí v moderním slova smyslu. Nebo je možná posedla Misao – samice kitsune to prý dělají. Ale kdybychom dokázaly najít ty věci, kterým se říká hvězdné perly – nebo alespoň jednu –, dokázaly bychom je přinutit, aby si po sobě uklidili.“
Elena odložila noviny, aby nemusela hledět do těch vzhůru nohama obrácených očí. „A zatímco se děje tohle všechno, co dělá tvůj přítel ?“
Meredith poprvé za celou dobu vypadala, že se jí ulevilo. „Zatímco se tu s tebou bavím, on už bude asi na cestě. Napsala jsem mu o všem, co se děje, a vlastně to byl on, kdo mi poradil, abych odtamtud vzala Bonnii pryč.“ Vrhla omluvný pohled po Bonnii, která prostě obrátila tvář i dlaně k nebesům. „A jakmile dokončí práci na jakémsi ostrově, který se jmenuje Šinmei no Uma, přijede do Fell's Church. Na tyhle věci se Alaric specializuje a nedá se snadno vyděsit. Takže i kdybychom byly pryč týdny, Matt bude mít pomoc.“
Elena rozhodila bezmocně rukama, podobně jako Bonnie. „Ale jetu ještě jedna věc, o které bys měla vědět, než vyrazíme. Nedokážu Bonnii pomoct. Pokud čekáte, že budu dělat takové věci, jako když jsem minule narazila na Misao a Šiničiho – no, tak to nejde. Zkoušela jsem pořád
dokola, jak nejvíc to šlo, zopakovat ty věci s Křídly... ale nikdy z toho nic nebylo.“
Meredith pomalu řekla: „No, možná Damon by o něčem věděl … “
„Možná ano. Ale Meredith, zrovna teď na něj, prosím, moc netlač. Ne v tuhle chvíli. Právě se přesvědčil, že se Šiniči dokáže napojit na jeho mysl a dál mu krást vzpomínky – a kdo ví, možná ho i znova posednout... “
„Ten prolhanej lišák!“ zaprskala Bonnie a znělo to skoro majetnicky. Jako kdyby byl Damon její přítel, pomyslela si Elena. „Šiniči přísahal, že nebude... “
„A taky přísahal, že opustí Fell's Church. Jediný důvod, proč vůbec alespoň trochu věřím těm vodítkům ke klíčům, je, že Misao se mi vysmívala. Nikdy ji nenapadlo, že na tu dohodu přistoupíme, takže se nepokoušela lhát nebo nějak moc chytračit – alespoň myslím.“
„No – a proto jsme teď tady s tebou, abychom pomohly osvobodit Stefana,“ podotkla Bonnie. „A když budeme mít štěstí, najdeme i ty hvězdné perly, které nám umožní zvládnout Šiničiho. Dobře ?“
„Dobře!“ prohlásila Elena ohnivě.
„Dobře,“ souhlasila Meredith slavnostně.
Bonnie přikývla. „Sesterstvo zase v akci!“
Rychle položily přes sebe dlaně pravé ruky jako tři loukotě v kole. Eleně to připomnělo doby, kdy ty loukotě bývaly čtyři.
„A co je s Caroline ?“ zeptala se.
Bonnie a Meredith si mlčky vyměnily pohledy. Pak Meredith zavrtěla hlavou. „To fakt nechtěj slyšet.Vážně ne,“ varovala ji.
„Já to zvládnu. Vážně jo,“ ujistila ji Elena téměř šeptem. „Meredith, byla jsem mrtvá, vzpomínáš ? Dvakrát.“
Meredith pořád vrtěla hlavou. „Pokud se nedokážeš dívat na ten obrázek, nemůžeš ani slyšet o Caroline. Byly jsme za ní dvakrát... “
„Tys za ní šla dvakrát,“ přerušila ji Bonnie. „Já jsem podruhé omdlela a ty jsi mě nechala u dveří.“
„A pak jsem si uvědomila, že bych o tebe mohla přijít nadobro, a omluvila jsem se...“ Meredith zmlkla, když jí Bonnie položila ruku na paži a zlehka do ní strčila.
„No, stejně se nedá říct, že to byla návštěva,“ pokračovala Meredith. „Vyběhla jsem do Carolinina pokoje dřív než její máma a našla jsem ji v tom jejím hnízdě – nebo jak to nazvat –, jak něco žvýká. Když mě uviděla, jenom se zahihňala a dál žvýkala.“
„A ?“ pobízela ji Elena, když na ni to napětí už bylo moc. „Co to bylo ?“
„Myslím,“ odpověděla Meredith ponuře. „že to byli červi a slimáci. Než do nich kousla,
natahovala je a oni se kroutili. Ale to není to nejhorší. Víš, to bys tam musela být, aby sis to dovedla představit... prostě se na mě uculila a řekla nezřetelným hlasem 'Chceš kousnout ?' a najednou jsem měla v puse tu kroutící se věc – a procházela mi hrdlem do žaludku. A tak jsem se pozvracela, přímo tam na koberci. Caroline se začala smát a já jsem se zas rozeběhla dolů, sebrala Bonnii, utekla jsem a už jsme se tam nevrátily. Ale... někde v půlce příjezdové cesty jsem zjistila, že se Bonnie dusí. Měla – červy a jiné potvory – v puse i v nose. Znám základy resuscitace a podařilo se mi většinu dostat ven dřív, než by se probrala zvracením. Ale... “
„Tenhle zážitek bych si určitě pro příště odpustila.“ Nedostatek emocí v Bonniině hlase řekl víc, než by dokázal vyděšený tón.
Meredith dodala: „Slyšela jsem, že se Carolinini rodiče z toho domu vystěhovali, a nemůžu jim to mít za zlé. Caroline už bylo osmnáct. Jediné, co můžu říct, je, že všichni se modlí, aby v ní převládla vlkodlačí krev, protože se zdá, že by to
alespoň bylo méně děsivé než malach nebo – nebo démoni. Ale jestli nepřevládne... “
Elena si opřela bradu o kolena. „A paní Flowersová si s tímhle dovede poradit ?“
„Líp než Bonnie. Paní Flowersová je ráda, že má k ruce Matta; jak jsem řekla, jsou výborný tým. A teď, když konečně mluví s lidmi z jednadvacátého století, myslím, že se jí to líbí. A pořád si procvičuje svoje řemeslo.“
„Řemeslo ? Ach, tak... “
„Jo. Tak říká svému čarování. Nemám ponětí, jestli je v tom dobrá nebo ne, protože nevím, s kým nebo s čím bych ji měla srovnávat... “
„Její léčivé obklady fungují zázračně!“ prohlásila Bonnie ve stejné chvíli, kdy Elena pronesla: „Její koupelové soli fungují určitě.“
Meredith se zlehka usmála. „Máme smůlu, že tady není místo nás.“
Elena zavrtěla hlavou. Teď, když byla znovu s Bonnii a Meredith, najednou věděla, že by nikdy nemohla jít do Temnoty bez nich. Jsou víc než jen pomocné paže; znamenají pro ni mnohem víc... a najednou jsou tady, obě připravené riskovat život pro Stefana a pro Fell's Church.
V tu chvíli se otevřely dveře pokoje. Vešel Damon a v ruce nesl dva papírové sáčky.
„Takže jste se všechny pěkně rozloučily ?“ zeptal se. Vypadalo to, že se mu moc nedaří dívat se do očí dvěma návštěvnicím, takže hleděl obzvlášť upřeně na Elenu.
„No – vlastně ne. Ne doopravdy,“ začala opatrně Elena a přemítala, jestli by Damon dokázal vyhodit Meredith oknem z pátého poschodí. Nejlepší bude mu to dávkovat opatrně, po částech...
„Protože jdeme s vámi,“ oznámila Meredith. A Bonnie dodala: „Ale zapomněly jsme balit.“
Elena se honem postavila mezi Damona a děvčata. Ale Damon jen zíral do podlahy.
„To není dobrý nápad,“ řekl velmi tiše. „To je velmi, opravdu velmi špatný nápad.“
„Damone, prosím tě, hlavně je neovlivňuj! Prosím!“ mávala na něj Elena naléhavě rukama. Damon zvedl ruku v zamítavém gestu – a v tom se jejich ruce nějak dotkly – a propletly.
Elektrický výboj. Ale příjemný, pomyslela si Elena – ačkoliv vlastně neměla čas přemýšlet. Oba se zoufale snažili ruce rozmotat, ale moc se jim to nedařilo. Drobné výboje probíhaly Eleně dlaní do celého těla.
Konečně se jim podařilo se rozpojit a oba se provinile otočili k Bonnii a Meredith, které na ně hleděly vykulenýma očima. Podezřívavýma očima. Očima, které hleděly z tváří s výrazem 'Hele, copak se to tu děje ?'.
Dlouhé okamžiky se nikdo nepohnul ani nepromluvil.
Pak Damon vážně prohlásil: „Tohle není žádná dovolená. Jdeme tam, protože nemáme na výběr.“
„Ale rozhodně ne sami,“ odpověděla Meredith neutrálním tónem. „Jestli tam jde Elena, jdeme všechny.“
„Víme, že to je zlé místo,“ navázala Bonnie, „ale rozhodně jdeme s vámi.“
„Kromě toho tam máme nějaké vlastní vyřizování,“ dodala Meredith. „Abychom očistily Fell's Church od škod, které tam napáchal Šiniči – a pořád páchá.“
Damon zavrtěl hlavou. „Vy to nechápete. Nebude se vám to vůbec líbit,“ kývl hlavou k jejímu mobilu. „Tam dole není žádná elektřina. Vlastnit mobil je tam dokonce zločin. A trestem za jakýkoliv zločin je mučení a smrt.“ Přikročil k ní.
Meredith neustoupila a dál mu hleděla do očí.
„Podívej, vy absolutně nechápete, co to obnáší vůbec se dostat dovnitř,“ pokračoval Damon ponuře. „Zaprvé, potřebujete upíra – a máte štěstí, že je jeden s vámi. Pak budete muset udělat spoustu věcí, které se vám vůbec nebudou líbit... “
„Jestli to zvládne Elena, pak my taky,“ přerušila ho tiše Meredith.
„Nechci, aby se některé z vás něco stalo. Já tam jdu kvůli Stefanovi,“ vmísila se Elena spěšně do hovoru a mluvila částečně ke kamarádkám a částečně sama k sobě, ke svému nejvnitřnějšímu já, kam konečně dospěly ony elektrické výboje koloběhu Sil. Tak zvláštní, jímavá, pulzující slast, která z toho výboje vzešla... tak intenzivní výboj z pouhého dotyku ruky druhého člověka...
Elena se přiměla odtrhnout zrak od Damonovy tváře a obrátit pozornost zpátky k probíhající debatě.
„Ano, ty tam jdeš kvůli Stefanovi,“ řekla ji Meredith. „A my jdeme s tebou.“
„A já se vám snažím vysvětlit, že se vám to vůbec nebude líbit. Budete toho hrozně litovat – tady, pokud to přežijete,“ argumentoval Damon rezolutně, se zachmuřeným výrazem.
Bonnie jednoduše hleděla na Damona velkýma hnědýma očima v drobné tváři tvaru srdíčka. Ruce měla sepnuté pod bradou. Vypadá jako svatá z obrázku na pohlednici, pomyslela si Elena. A ty oči vydají za tisíc logických argumentů.
Damon se nakonec obrátil zpátky k Eleně: „Uvědomuješ s, že je zřejmě vedeš na smrt ? Tebe pravděpodobně dokážu ochránit. Ale tebe a Stefana a dvě kamarádky... to nedokážu.“
Takhle podané jí to šokovalo. Elena o situaci takhle nepřemýšlela. Ale viděla odhodlaný pohled v Meredithině tváři a jak Bonnie vypnula své nečetné centimetry, aby vypadala větší.
„Bojím se, že už je rozhodnuto,“ odpověděla tiše a uvědomovala si, že se jí chvěje hlas.
Dlouhou chvíli hleděla do Damonových tmavých očí, až po nich Damon najednou blýskl svým vteřinovým oslnivým úsměvem a řekl: „Chápu. Dobře, v takovém případě mám ještě jednu pochůzku. Možná mi to bude trvat docela dlouho, takže se tu klidně uvelebte... “
„Elena by měla jít do našeho pokoje,“ podotkla Meredith. „Mám tu spoustu materiálu, který jí musím ukázat. A pokud si toho s sebou nesmíme moc vzít, měly bychom to všechno dneska přes noc probrat...“
„Takže se domluvíme, že se za úsvitu sejdeme tady,“ souhlasil Damon. „A pak vyrazíme k Bráně démonů. A nezapomeňte – neberte si s sebou peníze; nebudou vám tam k ničemu. A není to dovolená – ale to brzo pochopíte samy.“
Elegantním, ironickým gestem podal Eleně její sáček.
„K Bráně démonů ?“ vyptávala se Bonnie, když kráčela k výtahům. Hlas se jí třásl.
„Pšššt,“ uklidňovala ji Meredith. „To je jenom jméno.“
Elena si přála, aby nedokázala tak snadno poznat, kdy Meredith lže.